Co vězí za vysokou rozvodovostí v Česku?

Já osobně jsem stále svobodný a ženit se v nejbližší době nehodlám. Moc dobře si totiž uvědomuji, jak těžké břímě pojem manželství nese.

Že čeští zákonodárci novomanželům život nijak neusnadňují, není pochyb. Když se mému kamarádovi rozpadlo manželství, začal jsem o tomto problému přemýšlet a došel jsem k zajímavým, avšak nijak novátorským zjištěním.

Budu vám tedy vyprávět stručný příběh dvou mladých lidí, inspirovaný nepovedeným manželstvím mého kamaráda. Říkejme jim Adam a Eva.

Adam s Evou se potkali na střední škole, na níž společně studovali. Zamilovali se a po nějaké době vzájemného vztahu se Eva rozhodla přestěhovat do dvougeneračního domu Adamových rodičů, v němž po krátkém čase zplodili potomka. Následovala svatba.

Novomanželé stále žili v domě Adamových rodičů, jelikož nové bydlení bylo z ekonomických důvodů nemožné. Přestože se skutečně snažili, byt, který by si dva mladí lidé s průměrnými platy mohli koupit, zatím nenašli, a vzhledem k dítěti a Adamově nejisté pracovní pozici nechtěli svůj, již tak napjatý finanční rozpočet, zatěžovat půjčkami (podotýkám, že částečně jim přispívali také jejich rodiče). Tím se napětí mezi oběma novomanželi stále stupňovalo.

Adam, který později přišel o zaměstnání, si vyčítal roli otce, jež nedokáže svou rodinu dostatečně zabezpečit a Evě začaly stále více vadit neustálé rady ze strany Adamových rodičů, jimiž jí vyčítali malou péči o potomka. Když se Eva proti neustálým útokům, které zpochybňovaly její mateřskou roli, bránila, rodiče Adama Evin nářek utlumili větou, která zněla přibližně ve smyslu "dokud vás živíme, budete se řídit našimi povyky".

Adam stále nenašel práci a Eva se pokusila Adamovi vysvětlit, že postavení na vlastní nohy a nalezení nového bydlení je nezbytně nutné, protože neustálé povyky už nadále nemůže snést.

Napětí mezi manželi vyvrcholilo, láska se vytratila, manželství se otřáslo v základech… a zhroutilo se. Eva od Adama odešla, a nyní žije s dítětem u vlastních rodičů.

Nechci říci, že takovýto konec potká většinu českých manželství, ale věřím, že alespoň velká část z nich si prošla podobnými strastmi, jež potkaly Adama s Evou.

Mladí novomanželé dnes mají velký problém postavit se tzv. na vlastní nohy a zbavit se tím závislosti na rodičích. Český stát, namísto, aby rodinám s dětmi poskytl sociální výhody, je raději vykořisťuje, bere manželům jejich jistoty a okrádá je o vize na spokojený rodinný život. Finanční nestability rodinných rozpočtů tedy přispívají na výši rozvodovosti českých manželství velkou měrou.

Většina z nás na hospodaření totalitního režimu nadává, avšak jednu výhodu ona "temná doba" přece jen měla. Poskytla mladým lidem více prostředků k rozletu do rodinného života. Velkým příkladem může být rodina mé matky, která ač čítala devět potomků, žádnému z dětí nechybělo vzdělání, klidný domov, teplá večeře… ale hlavně světlé vyhlídky.

Naší zákonodárci zřejmě zapomínají, že rodina je základ státu, a od sociálního zázemí nových manželství, zejména dětí, se odvíjí budoucnost české společnosti.