Vysoký ryzí hlas, blonďaté kadeře a nespoutaný pohyb. To vše byla bohyně slovenské pop-music Marika Gombitová. Nač byla? Protože již několik let žije tato výjimečná zpěvačka ve svém panelovém bytě uzavřená před světem a širokou veřejností.
První dlouhohrající album Dievča do dažďa Marika vydala v roce 1979. Od této doby slavila úspěchy na československé hudební scéně s písněmi Vyznanie, Sedem týždňov či Študentská láska. Krutým zlomem v dobře nastartované kariéře sólové zpěvačky se Marice stala autonehoda při cestě z brněnského vystoupení do Bratislavy. Zpěvaččinu snažení navázat na úspěch před neštěstím bránilo upoutání na invalidní vozík. Marika propadla zouflaství, unikala do svých představ a začala se pomalu vytrácet z koncertních pódií. Své posluchače však ještě potěšila alby Slnečný kalendár, Vol´né miesto v srdci, Ateliér duše nebo Zostaň, jež zlatou pokladnici slovenské pop-music obohatila hity jako V období dažďa, Koloseum, Chlapci v pasci či Paradiso. V roce 2001 nazpívala poslední skladbu Prosba a definitivně se stáhla do ústraní paralelního světa, za jehož dveřmi nechala miliony svých příznivců nejen ve Slovenské republice.
Maričino obecenstvo smutní a touží po jediném vystoupení své modly. Přestože však zpěvačka stále zaplňuje přední místa ve slovenské hudební anketě Slávik a přemluvit k vystoupení se ji pokoušel nejeden kolega a blízký přítel, Marika kategoricky odmítá jakýkoliv osobní kontakt se svým publikem a uvádí, že za její tvůrčí pasivitou vězí rozpad realizačního týmu.
Zpěvaččin smysl pro vytříbený vkus a profesionalitu je pověstný. Získat si tedy kolegiální důvěru slovenské hvězdy je, i přes obrovský mediální zájem, tvrdým oříškem nejen pro ostřílené matadory hudebního showbusinessu. Je tedy nadevše jasné, že dát dohromady nový tým spolupracovníků, jež se Marice stanou profesní i lidskou oporou není snadné ani pro zpěvačku samotnou, a návrat k posluchačům se tím značně komplikuje.