V článku Vzkaz všem feministkám: "Pohlaví nedělá člověka!" jsem nemilosrdně odsoudil snahu některých dam bojkotovat všechny vlastnosti, které jsou jim dány a dělají je ženami, jejichž úspěšnost na trhu práce nemá s ženským kouzlem pranic společného. Tentokrát se zaměřím na muže, bez ohledu na skutečnost, že tím lovím ve vlastních vodách. Tuším tedy, že nejsnadněji by článek na téma muži a jejich falešná "chlapskost" napsala feministicky založená žena. Jsem si však jistý, že výtvor takové autorky by nebyl příliš objektivní ani soudný. Já se pokusím držet těchto kritérií a třeba tím posunout náhled na chlapský svět zase o kousek dál, přestože bude zaměřen z mužské perspektivy.
"Ty snad ani nejsi chlap," slýchával mnohokrát každý z nás. Buď ve svém okolí nebo adresovaně přímo na svou osobu. Co však struktura slova chlap obshauje? Existuje nějaký rozdíl mezi slovním označením muž a chlap? Dle mého názoru ano! Většina mužů užívá výrazu chlap, aby zakryla své nedostatky v chování, etičnosti nebo znalostech. "K čemu chlap potřebuje znát takové blbosti?" slýchavají často ženy od svých protějšků, ačkoliv nechápou, proč by právě chlap nemohl znát barvy jídelního servisu nebo nejoblíbenější značku bot své partnerky. Slovo chlap tedy některým mužům slouží jako úkryt před vlastním znemožněním nebo neznalostí, která většinou neomlouvá. Většina tzv. chlapů rovněž dokáže chladnokrevně odsoudit kamaráda jenom proto, že vyznává jiné životní hodnoty, které mu jeho "chlapský" kolega např. tajně závidí, ale moc dobře si je vědom, že by nebyl schopen naplnění takových aktivit, a proto raději svého nadanějšího přítele označí za zženštilého muže a nezapomene odkázat na svou "chlapskost", čímž všechno okázale vysvětlí.
Po čem ženy touží?
Je však tento typ muže, který ženám imponuje? Určitě si říkáte, že je to ryze individuální záležitost, ale většině z vás (především ženám) zřejmě takový druh potencionálního partnera neuhrane. Každý extrém je nezdravý. Velká absence testosteronu je stejně hazardní jako jeho velké pěstění a ohánění se jeho kypěním. Zde bych si tedy dovolil rozčlenit pány na MUŽE a CHLAPY.
Průměrnému MUŽI nedělá problém znát velikost partnerčiny podprsenky, umýt nádobí nebo vyžehlit, stejně dobře, jako být skvělý obchodní zástupce, boxer nebo gentleman. Ale pozor dámy! MUŽ bývá většinou plachý a prchlivý druh, jenž na sebe příliš neupozorňuje, přestože by za pozornost zcela jistě stál. Myslím, že tady ve velké míře promlouvají vrozené povahové rysy.
Kdežto průměrný CHLAP pěstující své testosteronové já pouze nevěřícně kouká na toho "zženštilouše", co lítá se žehličkou, a pak v uhlazeném obleku líbá manželku a odjíždí dobývat pracovní úspěchy. Snad mu závidí, nebo si je vědom svých nedostatků, které mu neumožňují naplnit takovéto ambice. V této chvíli se však může zdatně pochlapit a prohlásit, že jeho kolega je "namaštěnec", který nosí košili se 4 % slevou, zkrátka, že není chlap, což je holý nesmysl. Bývá to CHLAP, kdo je většinou středem pozornosti každé dámské společnosti. Je však zřejmé, že většina žen je za přítomnost CHLAPA vděčná pouze ve shluku neznámých lidí. Mnohem raději se vrací domů ke svému "nepochlapenému" MUŽI, který, ač neoplývá všemi chlapskými zbraněmi, má porozumění pro ženskou mysl, již dokáže náramně hýčkat. Jde však o unikátní případy, téměř ohrožené druhy.
Takže pánové, až se zase budeme ohánět svým "chlapstvím", nezapomeňme, že není podstatné být CHLAPEM, jenž používá přízvisko chlap jako obnošený kabát, nýbrž být MUŽEM, kterého jím dělají jeho činy a skutky. Já budu rozhodně opatrný, jelikož už vím, že není chlap jako chlap.
(Foto: fotobanka.cz)