Je libo nudu, vážený diváku?

05.09.2007 18:58

21. století, od zahájení televizního vysílání v tehdejším Československu uplynulo rovných 54 let. Nejdříve nás malá černá krabička s černobílým, často velmi nekvalitním obrazem bavila krátkými snímky, anekdotami či hudebními záznamy. V té době bylo kino stále nejrozšířenějším zdrojem zábavy, snad proto, že divákovi poskytlo kvalitní přínos celovečerních filmů, jež televize nevysílala (opomeneme-li krátké televizní inscenace).

TelevizeZakrátko již obývací pokoje zdobila rádoby barevná televizní skříňka převážně československé či sovětské výroby, jež naplňovala divákovu duši živými přenosy, zpravodajstvím, dokumenty a již také celovečerními filmy nejen z domácí produkce. Vysílaly se stále ještě inscenace, avšak kvalitnějšího a hlavně barevného provedení. A také, kdo z vás by zapoměl na pondělní večery patřící výhradně tvorbě našich slovenských sousedů, vážení čtenáři?

V té době se také televizní zábava začala hemžit nepřeberným nnožstvím komiků či bavičů kouzlících úsměvy nejen z pláten kin, ale také různých zábavných pořadů a televizních filmů. Kdo by dnes nevzpoměl na poťouchlé a zmatené postavy ztvárněné Felixem Holzmannem nebo silvestrovské večery, jejichž vlajkovou lodí byl pokaždé originální Vladimír Menšík sršící neutuchající energií a optimismem. V neposlední řadě nesmím opomenout suchý humor Miloše Kopeckého, charismatického Miroslava Donutila, Oldřicha Kaisera, jenž ve spojistosti s Jiřím Lábuem tvořil nenapodobitelnou dvojici či Vladimíra Dvořáka a Jiřinu Bohdalovou, jejichž Televarieté je stále jedním z divácky nejúspěšnějších pořadů.

S porevolučním příchodem komerčních televizí však byl pozoruhodný zábavný program vytěsněn konvenčními pokusy přilákat k televizi masová množství televizních diváků pořady, jež se nazývají reality show či talk show. Ze Silvestrů nebo vyhlášení výsledků různých anket se staly zkostnatělé pokusy pobavit diváka nezáživnými, avšak neokoukanými "baviči", díky jejichž teatrálnímu a krajně nemístnému humoru ztrácí televizní přenosy kredit a věrné pozorovatele, očekávající pobavení nesoucí se v duchu inteligentního a "šťavnatého" humoru, jenž do domácností vnášeli po desítky let ostřílení komici nadhodnotných kvalit.

Je však s podivem, kolik diváků dokáže přilákat k televizním obrazovkám nynější pokleslý program. Přínosné dokumenty a televizní inscenace nahradily nekonečné seriály s často neidentifikovatelným dějem či vulgární pirátská vysílání. Pestrou škálu televizních filmů zastínila nízkorozpočtová díla nevalných kvalit, a zábavné pořady či zpravodajství okupují krásné tvářičky nemající ve svém oboru nejmenší praxi, natož nadání nebo charisma. Je tedy nadevše jasné, že televizní program, jakožto divákův zdroj zábavy, je nenávratnou minulostí.

Nebýt tedy biografů, půjčoven či reprízování archivních materiálů, nebylo by třeba postrádat onu malou černou skříňku ve svém obývacím pokoji. Nevracíme se náhodou zpět na samý počátek televizního vysílání? Jistě, pouze s tím rozdílem, že dnes nám kouzelná bedýnka poskytuje nepřeberné množství televizních kanálů, jejichž nabídka si s nezapomenutelným programem jednosměrné československé televize rozhodně nezadá.

(Foto: web)